“Zpříjemněný” večer // “A pleasant” evening

Anglicky je článek níže 🙂 / For english roll down

Ještě, že bydlím se zdravotní sestřičkou. To jsem si pomyslela včera večer, když jsem skončila s opařenými nohami.

Přijela jsem konečně na byt do Brna se zbytkem věcí. Kamarádka mě uvítala se sklenicí vína a pak uvařila večeři (výborný bulgur s chilli tofu a kukuřicí). Já si mezitím, co vařila, vybalila oblečení a nějaké knížky co jsem si přivezla, převlékla se do kraťasů a šla si za ní sednou do kuchyně, kde jsem se navečeřela. Pak mě poprosila ať jí uvařím čaj, zatímco si půjde dát sprchu. Tak jsem si vzala její sklenici, do které si běžně dělá čaj. Ale tentokrát sklenice horkou vodu nevydržela. Když jsem ji zvedla z kuchyňské linky odpadlo dno a vařící voda se vychrlila přímo na moje nohy. Bolestí jsem vyjekla a protože kamarádka už byla ze sprchy venku, já tam naběhla a spustila na sebe ledovou vodu. Nejvíc to schytalo pravé stehno a levý nárt a prsty. Kolem stehna jsem si zamotala ručník nacucaný ledovou vodou a na nártu mi přistál pytel mražené zeleniny. “Vandí, bolí to hodně?”, zeptala se kamarádka. Hodila jsem do sebe sklenku vína a zaúpěla bolestí se slovy: “Jak prase!”. A když jsem slyšela slova: “Sakra to je zlý!”, hodila sem do sebe další sklenku. Na stehně se mi začal objevovat rudý flek ve tvaru 3 stékajících pramínků vody a na nártu mi začaly naskakovat puchýřky. Ještě že bydlím se zdravotní sestřičkou. Kamarádka se o mě starala jak o pacienta, udělala mi ledový zábal a dolila sklenku vínem. Když jsem šla spát měla jsem jednu nohu obalenou mokrým ručníkem a druhá byla z postele venku zaházená mraženou zeleninou. Noc byla nejhorší co jsem snad kdy zažila. Nemohla jsem usnout, jak moc to bolelo a hlavně jsem zvyklá spát na bříšku, ale to nešlo, protože jedna noha byla z postele venku. Navíc mi strašně vrže postel, takže díky neustálému převalovaní, jsem se budila i vrzáním. Když jsem se v 6 ráno vzbudila a postel zavrzala tak, že to vzbudilo i kamarádku. Ta ovšem chtěla ještě spát, takže abych ji vrzáním nevzbudila, raději jsem se nehýbala. Ležela jsem ale tak blbě, že už jsem neusnula.  Continue reading

Advertisements

TAK TROŠKU LENOŠIVÝ DEN // A LITTLE LAZY DAY

Anglicky je článek níže 🙂 / For english roll down

Dneska jsem se probudila a hned jsem věděla, že vylézt z postele bude to nejtěžší co musím udělat. Poslední dobou mám dost lehké spaní a nenaspím toho moc a dnešek si přímo koledoval o to, celý den prospat. Nakonec jsem se teda z postele vykopala asi kolem 12 hodiny, dala jsem si obídek a šla si zase lehnout. Mám neskutečně příjemné povlečení, které říká: “Hej, zůstaň tu se mnou.”, na což jsem mile ráda souhlasně přikývla. Zachumlala jsem se do peřiny a jen tak se povalovala. Ale co si budeme nalhávat, tohle člověk dlouho nevydrží, takže jsem se odhodlala a asi kolem 2 si šla udělat čajík. Mám strašně skvělý černý sypaný Ahmad Tea, který mě vždycky nahodí. K čaji jsem si vzala knížku. Už asi měsíc čtu Ztracený symbol od Dana Browna, je to hrozně poutavá knížka, ale já se prostě nemůžu dokopat k tomu si sednou a číst. Vždycky když čas je, tak si spíš kreslím, fotím nebo jdu do lesa na procházku. Takže dneska jsem se k tomu konečně dokopla a četla si. Sice dnešek není moc produktivní, ale i tohle beru jako menší osobní úspěch. Protože celý den neležím, že jo, takže důvod jásat. No a před chvílí jsem si udělala obrovské kafe a usedla konečně na něčem pracovat. #stopprokrastinaci
Lidi, vždycky, ať už se vám sebevíc nechce, se z té postele zvedněte a něco dělejte. Pak budete mít mnohem lepší pocit, že jste celý den úplně nepromrhali. 🙂
Continue reading

KARLOVY VARY

Anglicky je článek níže 🙂 / For english roll down

Jak jsem již zmiňovala v příspěvku o Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, v rámci dovolené jsem se chystala i do Karlových Varů. Vždy byl můj sen podívat se sem na Filmový festival, ale to se mi bohužel ještě stále nezadařilo. Nicméně, moje rodina věděla jak moc tam chci a proto jsme si tam kvůli mě udělali zajížďku. První dojem z Karlových Varů bylo WOW na architekturu, kterou jsem viděla jakmile jsem se dostala do centra.

20170901_202642
Jako první věc co jsem musela udělat bylo ochutnání karlovarské oplatky Kolonáda, kterou mi paní dokonce ohřála. Dala jsem si klasickou lísko-oříškovou a mohu jedině doporučit. Mamka si dala nějakou čokoládovou s chilli, která byla taky moc dobrá, ale není nad klasiku.

 

Continue reading

ZPÁTKY V BRNĚ // BACK IN BRNO

Anglicky je článek níže 🙂 / For english roll down

Na začátku září jsem se znovu stěhovala do Brna. Loni jsem byla odkázána k životu na koleji, ale letos se konečně vydařil byteček, kde sdílím pokojík s kamarádkou. Sice je to byt dál od centra, ale mám poblíž alespoň dostatek přírody. Nicméně nedávno jsem se byla projít po centru Brna a najednou mi ta myšlenka probleskla hlavou. Tady se cítíš fakt šťastná.
Střední jsem studovala v Jihlavě a co si budeme nalhávat, pro život s rodinou to je celkem fajn město, ale co se kultury týče je to tam mrtvý. Když pomineme samozřejmě MFDF, protože to je jedna z mála věcí co mám na Jihlavě ráda. Stačí že přijdete na náměstí a uvidíte ten zrůdný Prior ležící mezi horní a dolní kašnou. Ale když jdu po Brně, cítím jak to město dýchá..žije.
Continue reading

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě // Church of the Assumption of the Virgin Mary in Most

Anglicky je článek níže 🙂 / For english roll down

Nedávno jsem jela na dovolenou tak různě po severo-západě ČR a cestou z NP České Švýcarsko směr Karlovy Vary jsem se zastavovala v Mostě na kafe. No, a když už jsem byla tam, zatoužila jsem po trošce kultury. Mám moc ráda gotickou architekturu, takže Kostel Nanebevzetí Panny Marie byla jasná volba. Něco málo o historii jsem věděla, protože kostel je známý svým přesunem o 841 metrů v roce 1975. Přesun byl nutný kvůli záchraně před těžbou uhlí, kterou si starý Most prošel.

Na recepci jsem zjistila, že je kostel dokonce přihlášený do programu Klíč k památkám, takže jsem měla další razítko do sbírky. Kdo ještě neslyšel o tomhle programu tak vám to trošku shrnu. Klíč k památkám je vlastně program od Ministerstva kultury, do kterého jsou zapojené různé památky v ČR. No a vy se toho můžete účastnit formou papírové kartičky / aplikace v telefonu, kam sbíráte razítka nebo QR kódy, které vám na pokladně dané památky poskytnou. No a když nasbíráte 5 těchhle památek, máte vstup do 6, kterou si sami vyberete zcela zdarma. Rozhodně doporučuju se do programu zapojit, protože to člověka i tak trošku nutí nějakou tu památku navštívit, což je jedině dobře. 🙂

Continue reading

ÚCTA K PŘÍRODĚ = RESPECT FOR NATURE

Anglicky je článek níže 🙂 / For english roll down

Jsem velký milovník přírody a trávím tam spoustu času. Když jsem šla lesem, kam si chodím odpočinout, přemýšlela jsem nad vztahem člověka s přírodou. A upřímně jsem byla zhnusená, když jsem si všimla odpadků válejících se v trávě a vedle kořenů stromů. Nechápu jak je někdo schopný v lese vyhodit plastový pytlík, kelímek nebo nedejbože lahev od piva. Nedovedu si představit, co člověka vůbec vede k tomu to vyhodit zrovna tady. Já do lesa chodím s batohem na zádech ve kterém mám knížku, vodu a deku. Ale když už mám nějakou svačinu, automaticky plastový pytlík, nějaký obal nebo skleněnou lahev dám do batohu, abych to mohla vyhodit později. Nikdy by mě ani ve snu nenapadlo to nechat v lese. Nejen, že se plasty rozkládají stovky let, sklo dokonce tisíce let a vlastně není ani jistota, že se něco z toho opravdu rozloží, ale o rozbité skleněné lahve se mohou poranit i zvířata, která v lesích žijí. A když jsem to najednou viděla, učinila jsem rozhodnutí. Od onoho dne budu do lesa chodit s rukavicemi a tyto odpadky budu sbírat do batohu a poté je třídit do kontejnerů. Byli jsme stvořeni přírodou a nyní ji ničíme všemožnými způsoby. Ale musíme si uvědomit jednu věc. Příroda nás nepotřebuje, protože i když ji zničíme, ona se nakonec sama obnoví. To my potřebujeme přírodu, která nám poskytuje potravu a kyslík. Měli by jsme se o ni starat pro naše vlastní dobro.

Děkuji za přečtení a budu ráda za případnou reakci a prosím vás, nevyhazujte odpadky v přírodě. 🙂

Continue reading

DONALD TRUMP = WORLD EVIL

Anglicky je článek níže 🙂 / For english roll down

Zvolení nového amerického prezidenta je vcelku velkou a celosvĕtovĕ diskutovanou kauzou. Skrze všemožná média se ke zvolení Donalda Trumpa vyjadřuje celý svĕt. Již probĕhlá inaugurace byla v sobotu doprovázena Pochodem za práva žen, který se odehrál nejen v samotném centru dĕní Washingtonu DC, ale v mĕstech po celém svĕtĕ. Tento pochod se odehrál i v Praze a všude po sociálních sítích se objevují nové a nové fotografie a videa z pochodů označena hashtagem #WomensMarch. Osobnĕ si myslím, že Trump je nejvĕtší zlo, které si Amerika mohla zvolit. Doma mi říkají: “Proč se o to zajímáš? Nĕjaký Trump ti může být ukradenej, nežiješ v Americe.” Myslím si, že je úplnĕ jedno, jestli žiji v Americe nebo tady v ČR. Být Američanka určitĕ bych se o to zajímala ještĕ více, ale zvolení Donalda Trumpa bude mít následek pro celý svĕt. Co se týče Obamacare, o tom dnes nic psát nechci (už teď je všem jasné, že je Trump idiot). Já se chystám vám nastínit následky jeho zvolení z trochu jiného úhlu. Globální úhlu.

Continue reading