VERNISÁŽ V BRNĚNSKÉM DOMĚ UMĚNÍ // VERNISSAGE IN THE HOUSE OF ARTS IN BRNO

Anglicky je článek níže 🙂 / For english roll down

Minulé úterý jsem byla poprvé na stáži a to v Domě Umění v Brně na Malinovského náměstí. Stáž obsahovala pomoc s přípravou pohoštění na vernisáži. Musím říct, že to byla veliká zkušenost vidět ze zákulisí jak některé přípravy vernisáže probíhají. Zatím jsem neměla možnost se přiučit něco v oblasti organizování či fungování vernisáží, ale snad se někdy příště ta příležitost naskytne. Ten večer jsem se ještě s dvěma slečnami starala o pohoštění ve VIP sekci, aby tedy bylo vše nachystané a bylo tam neustále vše co je potřeba a poté jsme měly na starost podávání vína v hlavní hale. Takový zmatek a hoňky jsem snad ještě nezažila. V průběhu celého večera jsme se ani jedna nezastavila, protože bylo neustále potřeba dolévat víno. Bohužel na vernisáže mnohdy nechodí pouze ti, které opravdu zajímá výstava samotná, ale takové ty “vyžírky”, které se chcou zadarmo napít vína. Když jsem ještě chodila na střední, tak jsme permanentně vymetaly různé vernisáže v Jihlavě jen aby jsme se zadarmo napily, ale ve výsledku jsme se zajímali i o tu výstavu. Ale tady bylo pár lidí, kteří to tam doslova prolítli, jestli vůbec, a pak celou dobu seděli poblíž stolu s vínem a chodili si neustále dolévat. Katastrofa. To bohužel vedlo k velmi brzkému vypití veškerého vína (40 litrů asi za 2 hodiny).

Continue reading

Advertisements

VĚCI SE DÁVAJÍ DO POHYBU // THINGS ARE MOVING ON

Anglicky je článek níže 🙂 / For english roll down

Ráda bych se s vámi dnes podělila o pár novinek, které se v mém životě udály za poslední měsíc.

V rámci mého studia na vysoké škole mám zapsanou také praxi v kulturních institucích. Domluvila jsem si jí tedy v brněnském Domě Umění a musím říct, že se už nemůžu dočkat, až se něco nového přiučím. Zároveň jsem se také nedávno hlásila na výběrové řízení na pozici externího redaktora pro časopis KAM v Brně. No, a osud tomu chtěl a po novém roce tam nastupuji zatím na měsíční stáž a pak se uvidí co z téhle spolupráce vznikne. Vzhledem k tomu, že bych si moc přála psát a nějakým způsobem se tím i živit, věřím, že to bude obrovská zkušenost a dá mi to opravdu hodně. Respektive v to alespoň doufám.

Continue reading

PRVNÍ ZIMNÍ FOTKY // FIRST WINTER PHOTOS

Ráda bych se s vámi podělila a pár zimních fotek, které jsem pořídila v poslední době. Bohužel jsem si zapomněla foťák na bytě v Brně, takže jsou všechny pořízené na mobil. Naštěstí jsou v dnešní době i ty foťáky na mobilu dostatečně dobré. Snad se budou líbit!
__________________________________________________

I’d like to share with you a few winter photos I’ve been making lately. Unfortunately I forgot the camera on the apartment in Brno, so they are all made on the cellphone. Fortunately, today’s camera in mobile phones are good enough. I hope you will like it!

PRVNÍ SNÍH // THE FIRST SNOW

Anglicky je článek níže 🙂 / For english roll down

Dřív jsem zimu fakt neměla ráda. Hafo oblečení, furt se musíte oblíkat a svlíkat, je vám zima a kam šlápnete, tam se buď zaboříte do sněhu, uklouznete na ledu nebo vám nateče do bot, protože na silnicích a chodnících jsou „sračky“. Poslední dobou ale obdivuju krásy, jaké nám zima poskytuje k vidění. Všechno je jako přikryté bílou peřinou, chcete-li závojem (jo, musela jsem použít tuhle otřelou frázi). Každý rok je plný očekávání, kolik sněhu vlastně napadne, jestli ta zima bude opravdu taková, jak si ji pamatujeme z našeho dětství nebo z pohádky Mrazík. Několik posledních dnů jsem byla strašně nedočkavá, kdy se objeví ten první sníh. Nějaký lehký poprašek nepočítám, prvním sněhem mám na mysli takové to ráno, kdy se probudíte a při pohledu z okna uvidíte všude bílo. Konečně jsem se dočkala a samozřejmě, jako člověk žijící neustále online, jsem musela ihned začít spamovat instagram fotkami sněhu.

Continue reading

“Zpříjemněný” večer // “A pleasant” evening

Anglicky je článek níže 🙂 / For english roll down

Ještě, že bydlím se zdravotní sestřičkou. To jsem si pomyslela včera večer, když jsem skončila s opařenými nohami.

Přijela jsem konečně na byt do Brna se zbytkem věcí. Kamarádka mě uvítala se sklenicí vína a pak uvařila večeři (výborný bulgur s chilli tofu a kukuřicí). Já si mezitím, co vařila, vybalila oblečení a nějaké knížky co jsem si přivezla, převlékla se do kraťasů a šla si za ní sednou do kuchyně, kde jsem se navečeřela. Pak mě poprosila ať jí uvařím čaj, zatímco si půjde dát sprchu. Tak jsem si vzala její sklenici, do které si běžně dělá čaj. Ale tentokrát sklenice horkou vodu nevydržela. Když jsem ji zvedla z kuchyňské linky odpadlo dno a vařící voda se vychrlila přímo na moje nohy. Bolestí jsem vyjekla a protože kamarádka už byla ze sprchy venku, já tam naběhla a spustila na sebe ledovou vodu. Nejvíc to schytalo pravé stehno a levý nárt a prsty. Kolem stehna jsem si zamotala ručník nacucaný ledovou vodou a na nártu mi přistál pytel mražené zeleniny. “Vandí, bolí to hodně?”, zeptala se kamarádka. Hodila jsem do sebe sklenku vína a zaúpěla bolestí se slovy: “Jak prase!”. A když jsem slyšela slova: “Sakra to je zlý!”, hodila sem do sebe další sklenku. Na stehně se mi začal objevovat rudý flek ve tvaru 3 stékajících pramínků vody a na nártu mi začaly naskakovat puchýřky. Ještě že bydlím se zdravotní sestřičkou. Kamarádka se o mě starala jak o pacienta, udělala mi ledový zábal a dolila sklenku vínem. Když jsem šla spát měla jsem jednu nohu obalenou mokrým ručníkem a druhá byla z postele venku zaházená mraženou zeleninou. Noc byla nejhorší co jsem snad kdy zažila. Nemohla jsem usnout, jak moc to bolelo a hlavně jsem zvyklá spát na bříšku, ale to nešlo, protože jedna noha byla z postele venku. Navíc mi strašně vrže postel, takže díky neustálému převalovaní, jsem se budila i vrzáním. Když jsem se v 6 ráno vzbudila a postel zavrzala tak, že to vzbudilo i kamarádku. Ta ovšem chtěla ještě spát, takže abych ji vrzáním nevzbudila, raději jsem se nehýbala. Ležela jsem ale tak blbě, že už jsem neusnula.  Continue reading

TAK TROŠKU LENOŠIVÝ DEN // A LITTLE LAZY DAY

Anglicky je článek níže 🙂 / For english roll down

Dneska jsem se probudila a hned jsem věděla, že vylézt z postele bude to nejtěžší co musím udělat. Poslední dobou mám dost lehké spaní a nenaspím toho moc a dnešek si přímo koledoval o to, celý den prospat. Nakonec jsem se teda z postele vykopala asi kolem 12 hodiny, dala jsem si obídek a šla si zase lehnout. Mám neskutečně příjemné povlečení, které říká: “Hej, zůstaň tu se mnou.”, na což jsem mile ráda souhlasně přikývla. Zachumlala jsem se do peřiny a jen tak se povalovala. Ale co si budeme nalhávat, tohle člověk dlouho nevydrží, takže jsem se odhodlala a asi kolem 2 si šla udělat čajík. Mám strašně skvělý černý sypaný Ahmad Tea, který mě vždycky nahodí. K čaji jsem si vzala knížku. Už asi měsíc čtu Ztracený symbol od Dana Browna, je to hrozně poutavá knížka, ale já se prostě nemůžu dokopat k tomu si sednou a číst. Vždycky když čas je, tak si spíš kreslím, fotím nebo jdu do lesa na procházku. Takže dneska jsem se k tomu konečně dokopla a četla si. Sice dnešek není moc produktivní, ale i tohle beru jako menší osobní úspěch. Protože celý den neležím, že jo, takže důvod jásat. No a před chvílí jsem si udělala obrovské kafe a usedla konečně na něčem pracovat. #stopprokrastinaci
Lidi, vždycky, ať už se vám sebevíc nechce, se z té postele zvedněte a něco dělejte. Pak budete mít mnohem lepší pocit, že jste celý den úplně nepromrhali. 🙂
Continue reading

KARLOVY VARY

Anglicky je článek níže 🙂 / For english roll down

Jak jsem již zmiňovala v příspěvku o Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, v rámci dovolené jsem se chystala i do Karlových Varů. Vždy byl můj sen podívat se sem na Filmový festival, ale to se mi bohužel ještě stále nezadařilo. Nicméně, moje rodina věděla jak moc tam chci a proto jsme si tam kvůli mě udělali zajížďku. První dojem z Karlových Varů bylo WOW na architekturu, kterou jsem viděla jakmile jsem se dostala do centra.

20170901_202642
Jako první věc co jsem musela udělat bylo ochutnání karlovarské oplatky Kolonáda, kterou mi paní dokonce ohřála. Dala jsem si klasickou lísko-oříškovou a mohu jedině doporučit. Mamka si dala nějakou čokoládovou s chilli, která byla taky moc dobrá, ale není nad klasiku.

 

Continue reading